Kdo byl tajemný doktor Kittel?

„Od Šumburku^*) přehlédne se celá krajina na všechny strany. Také zde žije slavný doktor, který je velmi stár, ale výtečně léčí.”

cestovní deník císaře Josefa II. z 15. září 1779

Doktor Kittel
(z filmu Eleazar Kittel)

Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš.

Za svého života se stal slavným, po smrti legendárním. Pocházel z rozvětvené rodiny s dlouhou ranhojičskou tradicí, lékařem se stal také jeho prvorozený syn Josef Pavel, další čtyři byli ranhojiči a lékárníky. Avšak pouze on nade všechny vynikal. Přijímal pacienty z Vídně, léčil šlechtu v daleké Praze, staral se i o chudé nemocné v širokém okolí Jizerských hor a Krkonoš.

Jeho úspěchy, sláva a majetek daly podnět k mnoha faustovským legendám a pověstem.

Důležité momenty z Kittelova života

Narodil se v Šumburku (dnes Krásná *) 3. února 1704 a dne 13. února byl pokřtěn v kostele ve Bzí.
V roce 1727, dne 25. listopadu, se v kostele archanděla Michaela na Smržovce konala Kittelova svatba. Se svou ženou Annou Marií měli 11 dětí, z nich 7 se dožilo dospělosti.

Pravděpodobně nestudoval lékařství na žádné univerzitě, obecně se ale míní, že měl aprobaci vojenského ranhojiče a chirurga.

Doktor Kittel (z knihy K. Fischera)

Z roku 1733 pochází první písemná zmínka o doktorově léčení, úspěšně vyléčil ženu jabloneckého rychtáře.

Úspěchy v léčení měl veliké, a to jak u panstva, tak u lidu. Znal a dokonale využíval léčivou sílu bylinek, vodoléčbu, diagnostikoval také na základě rozboru moči. Později, díky pilnému studiu, praktikoval i složité chirurgické zákroky (například oční operace).

V zimě 1738 se stala nehoda, která změnila Kittelův život. Při cestě za pacientem do Krkonoš se probořil led a doktor se jen stěží zachránil z ledových vln Labe. Vážně se rozestonal - do té doby silný muž zeslábl a léčitelská praxe jej velmi vyčerpávala. Přesto jeho lékařské umění a věhlas rostly.

	Burk, tajemné sídlo doktora Kittela (na kresbě Josefa V. Scheybala z roku 1962)	Na konci čtyřicátých let dokončil stavbu svého obrovského a tajemného sídla zvaného Burk (tj. hrad). Mezi lidmi se šířily první pověsti, podle nichž financoval stavbu Burku z peněz od Ďábla. V patrovém roubeném domě měl lékárnu, pokoje pro pacienty, prý i pitevnu a místnost s lidskými kostrami a knihami.

V roce 1756 zahájil doktor nedaleko od Burku stavbu filiálního kostela, kterou sám financoval. Podle jedněch to bylo poděkování Bohu za záchranu z mrazivých labských vln, podle druhých kvůli pocitu blížící se smrti. Podle lidových pověstí se snažil očistit svoji duši a uniknout peklu za spolek s Ďáblem.
Kostel byl vysvěcen v roce 1760, o dva roky později byly do tzv. Svatých schodů uloženy ostatky svatých a po dalších jedenácti letech byla dostavěna také věž. Od roku 1772 byl šumburským kaplanem Filip Jakub, osmý z dětí Kittelových. Ten se pak v roce 1783 stal prvním šumburským farářem (podle pověstí další důkaz o snaze vyvázat se ze smlouvy s Ďáblem).

Na podzim 1777 se v Šumburku konala veliká oslava zlaté svatby manželů Kittelových, které se zúčastnilo mnoho význačných hostů včetně šlechty a o které se ještě dlouho mluvilo. Doktor Kittel byl již osobností známou po celých Čechách.
Kittelova žena Anna Marie zemřela 20. srpna 1782. Necelé tři měsíce před jeho osmdesátými narozeninami, dne 16. listopadu 1783, se Šumburk rozloučil i s věhlasným doktorem.

Text napsal Jan Vokurka, odbornou korekturu provedla koncem roku 2007 paní dr. Jana Scheybalová. Bohužel to byla jedna z jejích posledních prací, paní doktorka v lednu 2008 zemřela. Alespoň takto jí děkujeme nahoru do nebe.

Za pomoc při shromažďování Kittelovských informací děkujeme panu Mgr. Kašparovi ze Státního okresního archivu v Jablonci nad Nisou.

*) Šumburk, německy Schumburg, již v mapách nenajdete. Volným překladem (nepatřičného) Schőnburg se z něj stala Krásná, dnes součást obce Pěnčín , asi 5km jižně od Jablonce nad Nisou (viz. mapa)