Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Přečíst si víc.

Kdo byl doktor Kittel

Pro přechod na stránky Kittelova muzea a v něm konané akce pokračujte zde

Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Říkalo se mu všelijak, „Faust Jizerských hor“, „severočeský Faust“, „černokněžník ze Šumburku“, „ďáblův doktor“…. Za všemi těmi to přízvisky se skrývá postava věhlasného ranhojiče 18. Století.

Za svého života se stal slavným, po smrti legendárním. Pocházel z rozvětvené rodiny s dlouhou ranhojičskou tradicí. Zakladatelem Kittelovské tradice byl zřejmě Kaspar, děd slavného ranhojiče, který se v první polovině 17. století usadil ve vsi Ssubertovice (do r. 1648 české jméno Šubrtovice, později název Ssumburgk, Schoenberg či Schumburk, česky Šumburk). Zde se Kaspar dvakrát oženil a měl 11 dětí. Patřil k váženým lidem, zejména pro své ranhojičské schopnosti a umění, a vážnosti požíval až do své smrti
v roce 1675.

Z početného množství potomků převzal otcovi dovednosti pouze jediný, Melchior Jan Antonín, o němž se uvádí, že byl také zámečník. I on musel uživit početnou rodinu, protože měl 14 dětí a jedním z nich byl i náš Antonín Eleazar Kittel. Ten navázal na léčitelství svého otce a děda a spolu s ním se věnoval ranhojičství
i jeho bratr Ignác Kašpar Antonín, který vedl na Šumburku lékárnu.

Lékařem se stal také Eleazarův prvorozený syn Josef Pavel, další čtyři byli ranhojiči a lékárníky. Avšak pouze on nade všechny vynikal. Přijímal pacienty z Vídně, léčil šlechtu v daleké Praze, staral se i o chudé nemocné v širokém okolí Jizerských hor a Krkonoš. Šířil pověst šumburských ranhojičů do vnitrozemí.

Momenty a zajímavosti z Kittelova života

  • Narodil se v Šumburku (dnes Krásná *) 3. února 1704 a dne 13. února byl pokřtěn v kostele ve Bzí.
  • Jako devítiletý chlapec přežil morovou epidemii.
  • V roce 1727, dne 25. listopadu, se v kostele archanděla Michaela na Smržovce konala Kittelova svatba. Se svou ženou Annou Marií rozenou Güntherovou, dcerou brusiče z Kokonína, měli 11 dětí,
    z nich 7 se dožilo dospělosti.
  • Zřejmě nestudoval lékařství na žádné univerzitě, mnohé znalosti doháněl studiem odborných knih. Od krajského grémia v Mladé Boleslavi měl snad obdržet „Attestat Incorporationis et Approbationis“, čím získal hodnost chirurga. Získal tím možnost ucházet se o povolání lékaře, například na některém panství. Později se například stal osobním lékařem hruborohozeckých hrabat Desfoursů.