Doprava zdarma nad 1 000 KčVše čerstvé a skladem

Navigace

Doprava zdarma nad 1 000 KčVše čerstvé a skladem

Podzimním virózám se nevyhneme, přichází jejich období

30. 09. 2019 | Články
Podzimním virózám se nevyhneme, přichází jejich období

Kolik nachlazení ročně je ještě normální a kdy už jde o poruchu imunity? Měli bychom i lehkou virózu vyležet, nebo se zbytečně nelitovat a dál fungovat? A jak se přední česká imunoložka a přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc. staví k přírodní medicíně?

Proč jsou na podzim všichni nemocní?

Nachlazení způsobují stovky druhů respiračních virů, které se vyskytují sezónně. V některém období jich je více, jindy méně. Když je jich v ovzduší hodně, je větší šance, že se s nějakým virem potkáme. V září jde hlavně o rýmové viry, v prosinci a lednu vrcholí obvykle výskyt chřipkových virů.  

Čím to, že některý člověk onemocní a jiný odolá?

Vnímavost ze strany organismu je mimo jiné dána aktuálním stavem sliznic. Vyjdeme z teplého, suchého bytu nebo kanceláře, s vysušenými sliznicemi, do chladného počasí. Cévy vyživující sliznice se okamžitě stáhnou, takže suchá sliznice je navíc ještě málo prokrvená. A na tomto terénu se viry snáze uchytí a vniknou do organismu. K tomu přistupuje také fakt, že na podzim se člověk obvykle nachází ve větších kolektivech. Vracíme se do škol, do práce, začíná divadelní sezóna, je tedy větší koncentrace lidí, a tím i větší možnost přenosu virů. 

Jsme zhýčkaní? Nebo podzimní virózy trápily lidi vždy?

Z těch příčin zvýšeného výskytu viróz, o kterém jsem mluvila, je jasné, že některé faktory byly v minulosti jiné: rytíř ve středověku vyjel na koni nikoliv z přetopeného paneláku, ale ze studeného hradu, a nešel sedět od rána do večera do školy nebo do práce. Takže nejspíš rýmu nedostal. Zato měl větší šanci, že jej skolí mor, cholera nebo meč nepřítele. Podívejte se na statistiky průměrného věku: v současné době je u nás kolem 80 let, ve středověku sotva 40. Takže jsme možná méně otužilí a více zhýčkaní, ale i přes ty podzimní virózy z toho vycházíme dobře, ne?

Má cenu i jednoduchou virózu vyležet? Nebo je lepší se tvářit, že se nic neděje, zbytečně se nelitovat a dál fungovat naplno?

Klid je základním léčebným postupem u každé infekce. Hlavním důvodem je, že v klidu může imunitní systém lépe fungovat, protože v hierarchii životních funkcí se nemusí tělo přednostně věnovat zásobování srdce, plic a svalů při fyzické námaze nebo prokrvovat mozek při duševních výkonech. A to nemluvím o stresu, ten ubírá imunitě hodně sil.

Pořád platí, že na obyčejnou rýmu není lék?

Na běžné respirační virózy specifický lék není. Máme řadu léků, které zmírní příznaky a urychlí úzdravu. Prevenci ve formě očkování máme pouze na závažné virózy - tou je chřipka. Toto očkování chrání zejména proti komplikacím chřipky, hlavně zápalu plic, ale ani očkování obvykle nezabrání časným projevům, jako je rýma.

Vy ale asi řešíte závažnější potíže, než jsou rýmy....

To je pravda, nachlazení řeší většinou praktičtí lékaři. Ti nesou největší nápor epidemií respiračních chorob. Naše specializace klinického imunologa a alergologa k nám přivádí pacienty s poruchami imunity – tedy s nedostatečnou imunitou nebo naopak přemrštěnými imunitními reakcemi, jež vedou k alergiím a autoimunitním chorobám.

Lze poznat, jestli už mám, coby pacient, poruchu imunitního systému, nebo jestli je to běžné nachlazení?

Normální je mít za rok 3-4 infekce horních cest dýchacích, tzv. nachlazení. Pokud jich je víc, nebo jsou závažnější, jako např. zápal plic, je třeba se nad tím zamyslet. I více infekcí za rok nemusí znamenat poruchu imunity v užším slova smyslu. Může za tím být nějaká jiná choroba nebo důsledek působení vnějších faktorů – klimatizace, přesušené domácí prostředí, alergický zánět atd.

Jsou nějaké zásady, které nás udrží zdravé, i když kolem řádí choroby?

Celková dobrá kondice organismu je podmínkou pro odolnost vůči infekcím. Je to soubor zdravého životního stylu, kam patří dostatek pestré stravy obsahující všechny důležité živiny a vitamíny, dostatek fyzického pohybu, otužování, dostatek spánku, psychická pohoda a péče o sliznice.

Vidíte, coby lékařka, smysl v užívání přírodních produktů? Lidé s oblibou užívají česnek, zázvor, lichořeřišnici nebo další byliny.

Zejména v prevenci mají přírodní produkty své místo. Mohou snížit u jinak zdravých osob vnímavost k infekcím a u lehčích forem nachlazení mít i léčebný účinek. Problémem ale je stabilita obsahu účinných látek. Mění se v závislosti na ročním období, způsobu pěstování, sklizni i skladování. K tomu přistupuje možné znečištění pesticidy anebo hnojivy. Takže když si je pěstujete sami nebo jsou opravdu produktem ekologického zemědělství, pak tento i potenciálně škodlivý účinek odpadá. Neexistují ale žádné studie, které by prokazovaly, kolik česneku nebo jiné potraviny máte denně sníst, abyste si vyléčili rýmu nebo jí předcházeli. Strava musí být především pestrá.

Problém s kvalitou suroviny nebo množstvím účinných látek by tedy mohly řešit doplňky stravy. Daří se to? Mají smysl?

I pro doplňky stravy platí, že mají své místo hlavně v prevenci. Ale i ony mají svůj rub - obvykle totiž obsahují mizivé množství účinných látek, pokud vůbec nějaké obsahují. Jedna americká studie prokázala, že až 80 % produktů na trhu neobsahuje ty látky, které jsou deklarovány na obalu.

Doporučujete přírodní doplňky někdy pacientům? V jakých případech?

Pokud vyloučím závažnou chorobu, kterou umíme léčit standardními léky, pak někdy sahám k potravinovým doplňkům.

Užíváte je i sama?

Užívám Eligin, což je zázvorový extrakt, na jehož vývoji jsem se podílela.

Jak jste se k tomu dostala?

Už dlouho jsem postrádala nějaký potravinový doplněk, který bych mohla pacientům doporučovat ke zvyšování odolnosti organismu, pokud jsme podrobným vyšetřením vyloučili, že jejich časté infekce nejsou důsledkem závažné poruchy imunity nebo jiné příčiny, kterou umíme léčit klasickou medicínou. A těžko se mi, z výše zmíněných důvodů, doporučovaly přípravky, o nichž nic nevím. Tak jsem si řekla, že bych ráda měla k dispozici nějaký doplněk, za který se mohu zaručit.

A proč právě zázvor? Čím je tak výjimečný?

Zázvor mi chutná, to je celé. Ale jinak z epidemiologických dat vyplývá, že v zemích, kde je zázvor součastí potravy, je menší výskyt některých civilizačních chorob, jako je ateroskleróza, nádorová onemocnění, cukrovka... Ale jistě to není jen zázvorem, podílí se na tom celá řada dalších faktorů.

Jsou účinky zázvoru nějak podloženy vědecky?

Je mnoho studií na tkáňových kulturách nebo u experimentálních zvířat, které dokazují jeho příznivé léčebné účinky na celou řadu chronických chorob včetně protinádorových účinků. U lidí je studií málo, přesto existují ojedinělé publikace prokazující efekt na zmírnění nauzey při chemoterapii, na zlepšení hladiny cukru u cukrovky 2. typu, na snížení tuků v krvi, na zvýšení sportovní výkonnosti a dokonce na zlepšení paměti u stárnoucích osob. Otázka je ale dávkování, formy zázvoru a délka trvání léčby. 

 

Autor: Václav Pergl

Rozhovor byl zveřejněn v deníku PRÁVO v sobotu 21. září 2019.