5 zajímavostí z historie Vratislavické kyselky, o kterých jste (možná) nevěděli

Chutnala jako v Libverdě

Karl Skollaude objevil roku 1862 pramen, když hloubil studnu pro svou bělírnu látek. Voda nové studny měla zvláštní příchuť, která se připisovala nejprve novému potrubí studny a střelnému prachu, který byl použit k rozbití skály. Chuť se ale ani po delší době neztratila a byla označena za nehodící se ke konzumaci. Tak jak se ale stalo, že ji po třech letech odnesl pan Skollaude do jablonecké lékárny U Černého orla, aby ji podrobil chemickým rozborům?

Známé francouzské přísloví praví: „Za vším hledej ženu.“ a platí i v tomto případě. Stalo se, že maminka pana Skollaudeho se omylem napila vody z pramene, která se až do roku 1865 používala pouze pro bělení prádla. A právě jí připadala nakyslá chuť povědomá. Jako, kdyby ji už někdy pila... Připomněla jí pobyt v lázních Libverda. A právě tato vzpomínka odstartovala zkoumání účinků pramene z Vratislavic.

Pramen Rudolfův

Po objevu pramene minerální látky byla bělírna zavřena a Karl Skollaude na jejím místě postavil lázně. Objekt však po jeho smrti měnil své majitele a v roce 1888 dokonce vyhořel.

Dočkal se ale obnovy. V roce 1893 jedenáct zdejších občanů založilo společnost, která získala od pražského místodržitelství povolení k využívání pramene a zřízení lázní. Navíc mohli zdejší pramen nazývat pramenem Rudolfovým, podle prince Rudolfa, který nedávno navštívil Liberecko.

Majitelé toho chytře využívali a třeba na propagačních letáčcích uváděli, že lázeňská voda: „povzbuzuje chuť k jídlu, pomáhá k tvorbě krve, zlepšuje funkci jater“. Jaká je dnešní Vratislavická kyselka ale zjistíte zde.

Tenisové kurty a rašelinové koupele pod správou Porscheho

Už rok po získání povolení k využívání pramene (1894) zde vyrostly nádherné lázně podle návrhu architekta Schäfera. Hlavní budova v novorenesančním slohu měla čtyřhrannou věž ukončenou jehlanovitou špičkou. Kromě ubytovacích prostor a restaurace zde byl i park, typický vodotrysk, společenský sál, kuželník a nechyběl ani tenisový kurt.

Také se tu nacházely parní, a dokonce i rašelinové koupele, které byly tenkrát velmi populární. Postupně byly lázně doplněny ještě o perličkové a obyčejné koupele I. a II. třídy s lehárnami.

V čele podniku posléze stanul původně klempířský mistr Anton Porsche, otec slavného vratislavického rodáka Ferdinanda Porscheho.

Kdo první stočil Vratislavku do lahví?

Historikové praví, že na začátku 20. století zasáhl do osudu lázeňského komplexu bývalý šéf Františkových lázní, který se stal jeho ředitelem. Ten prý nesmyslnými úpravami pramen zkalil. Naštěstí po první světové válce získal vřídlo pan Weber a začalo se zase blýskat na lepší časy.

Kvůli konkurenci lázeňský provoz zrušil, pod dohledem Státního vřídelního inspektorátu pramen zachránil a začal čerpat kyselku do lahví a expedoval ji pod značkou Weber Ouelle (Weberův pramen, lidově Vebrovka). Ve třicátých a později v šedesátých letech byly navrtány hlubší prameny, které podstatně přispěly k rozšíření produkce. Majitel nabízel kyselku i chodící reklamou. Z našeho pohledu jde o kreativní marketingové řešení, které se často využívá i o 100 let později.

Liberec a Jablonec

Toto nejsou pouze názvy dvou severočeských měst propojených tramvajou tratí. Na začátku srpna 2018 jsme koupili areál Vratislavické kyselky. O rok později jsme zahájili rekonstrukci a už 4. října 2021 se oživily hned dva původní vrty Vratislavické kyselky.

Vrt HJ 8 pochází již z roku 1983. Slavnostně ho pokřtil primátor města Jablonec nad Nisou RNDr. Jiří Čeřovský, a to jménem Liberec. Vrt je hluboký 221 metrů a nachází se blíže k městu Liberec.

Druhým vrtem je TV 4, který je ještě o něco starší. Pochází již z roku 1964 a hluboký je 202 metrů. Kmotrem se mu stal primátor města Liberce Ing. Jaroslav Zámečník, CSc. Pokřtil ho symbolicky minerální vodou přímo z vrtu jménem Jablonec.

Další informace o Vratislavické kyselce najdete v této sekci.