Doprava zdarma nad 1 000 KčVše čerstvé a skladem

Dr. Kittel

Kdo byl doktor Kittel

Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Říkalo se mu všelijak, „Faust Jizerských hor“, „severočeský Faust“, „černokněžník ze Šumburku“, „ďáblův doktor“…. Za všemi těmi to přízvisky se skrývá postava věhlasného ranhojiče 18. století.

Foto: Doktor Kittel ve své pracovně (Fotografie z natáčení amatérského filmu Eleazar Kittel)

 

Za svého života se stal slavným, po smrti legendárním. Pocházel z rozvětvené rodiny s dlouhou ranhojičskou tradicí. Zakladatelem Kittelovské tradice byl zřejmě Kaspar, děd slavného ranhojiče, který se v první polovině 17. století usadil ve vsi Ssubertovice (do r. 1648 české jméno Šubrtovice, později název Ssumburgk, Schoenberg či Schumburk, česky Šumburk). Zde se Kaspar dvakrát oženil a měl 11 dětí. Patřil k váženým lidem, zejména pro své ranhojičské schopnosti a umění, a vážnosti požíval až do své smrti
v roce 1675.

Z početného množství potomků převzal otcovi dovednosti pouze jediný, Melchior Jan Antonín, o němž se uvádí, že byl také zámečník. I on musel uživit početnou rodinu, protože měl 14 dětí a jedním z nich byl i náš Antonín Eleazar Kittel. Ten navázal na léčitelství svého otce a děda a spolu s ním se věnoval ranhojičství
i jeho bratr Ignác Kašpar Antonín, který vedl na Šumburku lékárnu.

Lékařem se stal také Eleazarův prvorozený syn Josef Pavel, další čtyři byli ranhojiči a lékárníky. Avšak pouze on nade všechny vynikal. Přijímal pacienty z Vídně, léčil šlechtu v daleké Praze, staral se i o chudé nemocné v širokém okolí Jizerských hor a Krkonoš. Šířil pověst šumburských ranhojičů do vnitrozemí.

 

Momenty a zajímavosti z Kittelova života

  • Narodil se v Šumburku (dnes Krásná *) 3. února 1704 a dne 13. února byl pokřtěn v kostele ve Bzí.
  • Jako devítiletý chlapec přežil morovou epidemii.
  • V roce 1727, dne 25. listopadu, se v kostele archanděla Michaela na Smržovce konala Kittelova svatba. Se svou ženou Annou Marií rozenou Güntherovou, dcerou brusiče z Kokonína, měli 11 dětí,
    z nich 7 se dožilo dospělosti.
  • Zřejmě nestudoval lékařství na žádné univerzitě, mnohé znalosti doháněl studiem odborných knih. Od krajského grémia v Mladé Boleslavi měl snad obdržet „Attestat Incorporationis et Approbationis“, čím získal hodnost chirurga. Získal tím možnost ucházet se o povolání lékaře, například na některém panství. Později se například stal osobním lékařem hruborohozeckých hrabat Desfoursů.