Dílo Gustava Leutelta o doktoru Kittelovi se dočkalo českého překladu. V pátek jej slavnostně pokřtíme na Dni otevřených sudů.

Slavnostní křest proběhne v pátek 19. července v rámci Dne otevřených sudů společnosti Kitl. Právě ta se totiž o české vydání knihy zasloužila. „Gustava Leutelta považuji za jednoho z nejvýznamnějších zdejších literátů. Je škoda, že jeho díla nejsou více známá, vlastně jen proto, že byla psaná německy a do češtiny nebyla nikdy přeložena. Leuteltova kniha „Doktor Kittel, tajemná postava Jizerských hor“ je dalším střípkem do mozaiky o historii našeho regionu i o životě slavného jizerskohorského léčitele, k jehož odkazu se naše firma hlásí,“ vysvětluje Jan Vokurka, jednatel společnosti Kitl, proč se do českého překladu více než tři čtvrtě století po vydání originálu pustili.

„Jméno Gustava Leutelta bylo v posledních letech připomenuto na několika výstavách či přednáškách, mimo jiné i u nás v knihovně.  Překlad a vydání jeho díla v češtině stále ale zůstávají velkým dluhem,“ doplňuje Jitka Nosková, vedoucí půjčoven jablonecké městské knihovny.

Křtu knihy se ujmou historik Milan Svoboda a etnografka Vladimíra Jakouběová. Chybět nebude ani paní Christa Petrásková, která měla na starosti překlad díla. Kniha je k dispozici také v audioverzi, namluvil ji pan Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana. Autorem kresby na obalu je známý akademický sochař Jiří Dostál.

Kniha „Doktor Kittel, tajemná postava Jizerských hor“

Je posledním dílem Gustava Leutelta. Vyšla v roce 1943, a ač to v té době autor sám asi netušil, loučil se v ní se svými milovanými Jizerskými horami. „Námět knihy zřejmě nebyl náhodný – chtěl jím vzdát hold své matce i manželce, obě totiž měly svoje kořeny spojené s rodem zázračného šumburského doktora a léčitele Johanna Antona Eleazara Kittela,“ vysvětluje Jitka Nosková.

Gustav Leutelt

Narodil se coby třetí syn josefodolského učitele 21. 9. 1860. Měl velmi těsný vztah ke zdejší krajině a i proto se sem po studiu učitelství v Litoměřicích vrátil. Učil, publikoval povídky i různé vlastivědné studie. Ve dvacátých letech se s manželkou a synem přestěhovali do Jablonce nad Nisou, postupně se stal velmi uznávaným regionálním spisovatelem. Jeho věčným námětem byl svět Jizerských hor a osudy jejich obyvatel. Poetický styl psaní přispěl k tomu, že se o něm začalo mluvit jako o básníkovi Jizerských hor.

Za svoji práci získal Gustav Leutelt mnohá veřejná uznání a ceny. Jeho blízký přítel a pozdější jablonecký starosta Karl R. Fischer se spolu s ředitelem jablonecké městské knihovny Juliem Streitem zasloužili o založení Leuteltovy společnosti – ta nejen vydávala a rozšiřovala jeho dílo, ale také podporovala řadu dalších místních tvůrců.

Za druhé světové války už byl osmdesátiletý Leutelt sužovaný nemocemi. V roce 1941 navíc u Charkova padl jeho jediný syn Arnold. Dopřán mu nebyl ani klid v přírodě Jizerských hor, kde toužil strávit zbytek života. Hned po skončení války byl spolu s manželkou vystěhován z domu, v srpnu 1946 pak následoval odsun do Německa. Zemřel 17. února 1947 daleko od své rodné krajiny v durynské vesnici Seebergen u Gothy.

„Lidem, kterým historie našeho regionu není lhostejná, patří velký dík za to, že jméno Gustava Leutelta zcela nezapadlo – jeho hrob byl restaurován, v autorově rodišti stojí pomník, který je součástí Naučné stezky Gustava Leutelta, v roce 2017 se tento literát stal hlavní osobností jabloneckého Dne evropského dědictví. Z němčiny však bylo dosud přeloženo jenom pár jeho povídek či krátkých úryvků, žádné jeho dílo dosud nevyšlo česky celé v knižním vydání. Možná se tato knížka stane první v řadě dalších překladů jeho díla, určitě by si to zasloužil,“ dodává Jitka Nosková.

Vydání knihy podpořilo statutární město Jablonec nad Nisou a Ministerstvo kultury ČR.